Po cestě na prázdniny v Táboře jsme se stavili na pouti. Honzík se povozil a dal si cukirovou vatu.... Pak jsme jeli dál a zničeho nic během 10 minut nebylo vidět na metr před auto. Kroupy jak blázen, HOnzík se pořádně bál,ale za chvíli to naštěstí přešlo a mohli jsme pokračovat v jízdě
Žádné komentáře:
Okomentovat